Anna Kareninová

''Anna Kareninová'', nebo také ''Anna Karenina'' () je román Lva Nikolajeviče Tolstého poprvé vydaný na pokračování v letech 1873 až 1877, tedy krátce po návratu z Evropy a svatbě s jeho ženou.

V románu se proplétají dva hlavní příběhy: tragický, beznadějný osud Anny, jejího muže i milence a nalezení životního štěstí a pravdy ve vztahu mezi Levinem a Kitty. Děj se odehrává v převratné době, kdy do carského Ruska pronikala spolu s železnicí průmyslová revoluce. Autor si přitom všímá dopadů do společnosti, reakcí tehdejších lidí, přínosů i ztrát. V knize nalezneme pro Tolstého typické zamýšlení se nad mentalitou ruských mužiků, aristokratickou společností, vztahem mezi muži a ženami, dobrem, pravdou i hledáním víry. Těžiště knihy není ve vlastním ději, ale v fascinujícím popisu vnitřního světa jednotlivých postav.

Tolstoj v tomto díle zkoumá společnost nahlížením do lidských vztahů a do nitra člověka samotného. Odhaluje proměnlivost člověka, touhu po štěstí a úsilí o mravní sebezdokonalení. V hlavních postavách probíhá proces uvědomování si sama sebe, jsme svědky jejich ztroskotání, která je vedou k životní zralosti a zmoudření. Celkovým tragickým laděním románu, objektivním způsobem vyprávění a využíváním symbolických motivů, které vyvolávají úzkost a nepokoj, vyjadřuje autor nesouhlas s buržoazním vývojem Ruska.

Román bývá srovnáván s podobně laděným příběhem, a sice s Paní Bovaryovou od Gustava Flauberta, ale zobrazuje jiný typ „nevěrné ženy“. Anna není natolik romanticky laděná, v mimomanželských vztazích nehledá chybějící romantično, ale jen jedinou lásku k osudovému muži, na rozdíl od Emmy Bovaryové ctí morální hodnoty a je láskyplnou matkou. Získáno z Wikipedie